Po cestovních trasách a tématických cestách napříč Horním Rakouskem
Kdo vyrazí na cesty, má pak co vyprávět. Co ale kdyby cesta - nebo lépe její trasa- sama vyprávěla něco cestujícímu? Pak je tento cestovatel asi na jedné z tématických cest v Horním Rakousku. Což ale neznamená, že dotyčný pak nemá doma co napínavého vyprávět. Spíše naopak.
Sledují staré cesty, vedou tam, kde se skrývají skvělé kulturní poklady nebo vnášejí světlo do regionů starých řemesel a živností. Řeč je o velkých tématických cestách v Horním Rakousku. V každém případě jsou cestovními trasami se spoustou kultury. Mühlviertel na sever do Dunaje je pravou baštou tématických cest. Například tu přežily neuvěřitelné poklady gotiky pozdější vlny barokizace a jsou dnes zastávkami na Mühlviertler Gotikstraße - Gotické cestě Mühlviertlu v okolí města Freistadt. Kdo stojí před jemně ciselovanými řezbami křídlového oltáže v Kefermarktu, ještě netuší, že v průběhu cesty čeká ve Waldburgu ještě jeden kostel hned se třemi takovými uměleckými díly. Výchozí a cílový bod je pochopitelně Freistadt, který je se svými starými kostely, zámkem a městským opevněním sám o sobě živoucím pomníkem gotiky.
Tkaní má v regionu Mühlviertel dlouhou tradici. Od Schwarzenbergu po Weitersfelden napříč celým regionem sleduje Mühlviertler Weberstraße - Tkalcovská cesta - relikty tohoto řemesla. Zastávkami jsou třeba firmy, které ještě dnes v tomto oboru působí, nebo barvířské muzeum v Gutau. Vedlejším produktem výroby lnu je mimochodem v Haslachu vyráběný Mühlviertlerský lněný olej, klasický prvek v regionální kuchyni. Mühlviertel je každopádně region, kde se žije starými tradicemi, které se udržují jako vzpomínka na řemesla dob minulých. Muzejní cesta "Mühlviertler Museumsstraße" mezi Windhaagem a Pregartenem nám dává dobrý přehled. Tam se tká, řeže a barví co to dá a v Sandlu se pěstuje tradice malování pod sklem.
Co je pro milovníky textilu Tkalcovská cesta - Weberstraße, tím je pro přívržence robustních obrobků Železná cesta - Eisenstraße. Jde po stopách "Černých hrabat", legendárních pánů kladiva, do údolí řek Enže, Steyr a Kremže. Na jihovýchodě Horního Rakouska se železo z Erzbergu dodávalo po vodních cestách. Zmíněné řeky poháněly kladiva a na kovadlinách vznikaly produkty, po kterých byla optávka po celé Evropě: legendární "modré kosy",hřebíky z Losensteinu, nože ze Steinbachu na řece Steyr, známé kapesní nože, zde zvané "Feitel" z Ternbergu, hudební nástroje brumle z Mollnu a mnohé jiné. Po mečích a zbroji z Mollnu je mimochodem i v 21. století potávka. Kde? Například u Švýcarské gardy ve Vatikánu.
Jednou z nejstarších cest ve střední Evropě je Dunaj. Jeho tok byl klasickým spojením západ-východ už v době, kdy zpevněné cesty na takové vzdálenosti byly čirým luxusem. Korunované hlavy cestovaly po "Cestě císařů a králů", to je jméno, pod kterým se pro cesty za kulturou nabízí Dunaj mezi Neumarktem v Horním Falcku (Oberpfalz) a Budapeští. Mocné hrady chránily v Horním Rakousku obchodní a cestovní trasu Dunaje, kláštery nabízely svoji pohostinnost, města a trhy těžily z jejich polohy na řece.
Kdo prokáže smysl pro idylično, pro toho je Rakouská romantická cesta - Österreichische Romantikstraße - to pravé. Od Salzburgu po Vídeň vás zavede na ta nejidyličtější místečka v zemi. Jezero Mondsee, St. Wolfgang, Hallstatt, Bad Ischl, Traunsee s Gmundenem, Wels, Steyr, St. Florian a Grein - už jen tento nekompletní výtah z hornorakouských míst na Romantické cestě ukazuje, že tady se nespěchá. Protože každá z mezizastávek má na vyprávění tolik příběhů, že je nutno vám doporučit delší pobyt.








